Kryštof Kolumbus
italsky Cristoforo Colombo, španělsky Cristóbal Colón, (1451 – 20. května 1506) byl italský mořeplavec, novodobý objevitel Ameriky.
Kolumbus se narodil někdy mezi 25. srpnem a 30. říjnem roku 1451. Dětství prožil v Janově (Genova). Během let se z něho stal zkušený mořeplavec. Došel k názoru, že Země je kulatá, a byl přesvědčen, že indických a japonských břehů lze dosáhnout západním směrem, přeplutím Atlantiku. Aby tuto teorii mohl dokázat, potřeboval získat štědrého sponzora, který by tuto výpravu financoval. To se mu však nedařilo, protože bylo známo, že má Země větší poloměr, než se Kolumbus domníval. Když neuspěl v Portugalsku, přestěhoval se roku 1485 do Kastilie, kde po sedmi letech přesvědčil kralovnu Isabelu a jejiho chotě Ferdinanda. Od královského páru Kolumbus získal dvě malé karavely (Pinta a Niňa) a jednu větší loď (karaka Santa Maria). s posádkou asi 90 mužů se dne 3. srpna 1492 vydal na cestu. Po dlouhé a velice náročné plavbě přistál dne 12. října 1492 u ostrova, kterému dal jméno „San Salvador“. Ačkoliv šlo o Bahamy, Kolumbus se domníval, že přistál v Indii. Proto zdejší obyvatele nazval Indios – Indové, odtud Indiáni. Téhož roku objevil pobřeží Kuby, Haiti a další ostrovy.
Hernán Cortés
1. markýz del Valle de Oajaca (1485–2. prosince 1547), někdy také Hernando, Fernando Cortés nebo Fernán Cortés, ale i Cortez a Cortéz byl jedním z nejslavnějších španělských kolonizátorů (conquistador) Ameriky.
V letech 1499–1501 studoval práva.Od roku 1504 žil na ostrov
ě Hispaniola (půvoní název La Espanola na Haiti), kde se účastnil několika výprav proti indiánům.Roku 1511 doprovázel Diega Velasqueze při obsazování Kuby, který ho jmenoval tajemníkem místodržitele Kuby. Vedl výpravu na Yucatán, ktetá dobyla město Tabasko a donutila domorodce uznat nadvládu španělského krále (císař Karel V.). Zde se dozvěděl o bohaté Aztécké říši.Dne 20. dubna se Cortez vylodil poblíž dnešního města Veracruz. Byl zde přijat velmi přátelsky (byl považován za syna boha slunce), ale vstup do hlavního města (Tenochtitlan) mu císař Montezuma II. nepovolil. Cortéz založil osadu Villa Rica de la Vera Cruz a nechal se vojskem zvolit soudcem a generálním kapitánem, nařídil spálit lodě (kromě jediné, ta odjela podat zprávu do Španělska).
Poté se vydal do vnitrozemí, kde se spojil s Tlaxcalany a Totonaky (přijali španělskou nadvládu) a bez boje došel do Tenochtitlanu, kde se usadil. Cortez zde zajal Montezumu II., po kterém chtěl, aby uznal nadvládu Španělska, čímž se stal vládcem Mexika.
Roku 1520 proti němu Diego Velasquez poslal vojsko (cca 2 000 mužů), které vedl Pamfil de Navaez, Cortez ho přepadl, zajal a větší část Navaezových mužů pak přešla na Cortezovu stranu.
V průběhu jeho nepřítomnosti v Tenochtitlanu vypuklo povstání a ačkoli vyjel své posádce na pomoc (se zhruba 12 000 muži, většina pocházela z Tlaxcaly), byl nucen (2. července 1520) utéci z Tenochtitlanu, kde ztratil značnou část mužstva, výzbroje a již získaných pokladů.
Po vítězné bitvě v Outumbském údolí ustoupil do Tlaxcaly, kde znovu zformoval a doplnil armádu.Dne 13. srpna 1521 dobyl Tenochtitlán a zajal nového císaře Cuauthémoca (dříve nesprávně Guatimozin).
Roku 1522 byl Cortez Karlem V. jmenován místodržícím, nejvyšším soudcem a vrchním velitelem Nového Mexika. Pomocí mnichů (především františkánů a dominikánů) se snažil rozšířit křesťanství a organizaci země.
Francisco Pizarro González
první markýz de los Atabillos (1475 Trujillo – 26. červen 1541 Lima) byl španělský conquistador, dobyvatel říše Inků a zakladatel dnešního hlavního města Peru Limy.
Dne 13. února roku 1502 vyplul Pizarro ze Španělska s nově jmonovaným guvernérem Hispaňoly Nicolásem de Ovando y Cáceres a jeho flotilou třiceti lodí, což byla vůbec největší flotila, jaká se kdy vydala z Evropy do Nového světa. Flotila vezla na dva a půl tisíce kolonistů.
Roku 1513 Pizarro doprovázel expedici Vasca Núñeze de Balboy při průzkumu oblasti Panamské šíje, čímž se stal jedním z prvních Evropanů, kteří spatřili Tichý oceán z amerického pobřeží.
Fernão de Magalhães
(španělsky: Fernando Magallanes, latinizovaná forma: Ferdinand Magellan) (jaro 1480 v Sabrose, Portugalsko - 27. dubna 1521 Mactan, Filipíny) byl portugalský mořeplavec, který sloužil španělské koruně.
Magalhães se odebral do Španělska. Naklonil si biskupa Juana de Fonseca a nabídl své služby španělskému králi. Španělský král Karel I. (Carlos I.) schválil 22. března 1518 vyslání expedice na západ až k Ostrovům koření. Flotila, tvořená pěti starými karavelami, pak vyplula ze Sevilly 10. srpna 1519. Sestávala z lodí:
Magalhães předpokládal, že cesta na Moluky bude trvat už jen několik dní, avšak protáhla se na téměř čtyři měsíce. Za tu dobu výpravě počasí přálo - vál příznivý vítr a nepotkala je ani žádná bouře. Proto bylo Jižní moře Magellanem překřtěno na Tichý oceán (španělsky El mar pacífico = klidný, tichý).
V bitvě, 27. dubna 1521, je Magalhães na ostrově Mactan zabit a sněden domorodci.
